Nová doporučení pro poskytování první pomoci
Zdroj: Neviditelný pes
Datum vydání: 30.4.2001
Autor: MUDr. Olga Wildová

  V roce 2000 byly vydány nové celosvětové pokyny pro neodkladnou resuscitaci - první pomoc. Ne všechny můžeme beze zbytku všichni splnit. Podle nich by například měly být automatické přístroje k obnovení srdeční činnosti (kardiopulmonální resuscitátory) nejen v nemocnicích, ale na všech místech, kde dochází k velkému shromažďování populace - na fotbalových stadionech, ve školách, kasinech apod. Tento požadavek se bude v našich podmínkách plnit asi jen velmi pomalu. Autor a zakladatel postupu provádění neodkladné pomoci profesor MUDr. Peter Safar (Klinika resuscitace a anesteziologie v Pittsburgu, USA) však přehodnotil princip poskytování neodkladné péče a upozornil, že použití neodkladné resuscitace pomocí přístrojů tvoří jen 5 % veškerých nutných úkonů. Zůstává však stále potřeba umět poskytnout základní pomoc, jejíž zásady jsou realizovatelné. Je na lékařích, aby je dokázali upravit pro veřejnost, vysvětlit politikům a také předat laikům.
  Proto P. Safar pro nadcházející období nového tisíciletí doporučil naučit veřejnost i novému přístupu k první pomoci, tak jak ji přinášejí stále se měnící požadavky dnešní doby. Dnešní svět a současný život vyžadují umět zareagovat správně na nové příhody, které by neměly příliš překvapit a při nichž by měl každý projevit určitou znalost první pomoci.
  Ač je již v důchodovém věku, znovu se k této problematice vrátil a uveřejnil své připomínky ve speciální příloze časopisu Resuscitation, vydané v roce 2000.
Názory na první pomoc a její poskytování
  Podle P. Safara jsou v současné době lidé možná lhostejnější vůči sobě, k náhlým příhodám na ulici, k dopravním nehodám. Zdaleka to však neplatí pro lidi navzájem si blízké, pro rodiny s rizikovými členy a s dětmi. Diagnózy zůstávají podobné, ale mechanismy, které k nim vedou, se mění.
  Lidé se vyhýbají nikoliv poskytnutí první pomoci, ale bezprostřednímu fyzickému kontaktu (například s bezdomovci). I když mají sebevíce altruismu, získané znalosti z krátkých instruktáží - pokud je vůbec mají - si většinou už neobnovují.
Z této situace vyplývá, že laici mají znalosti o první pomoci velmi povrchní. Vědí a cítí, že by měli " něco udělat", zejména když se jim situace jeví jako závažná. Spoléhají však na zavolání profesionální služby mobilem, na rychlé transporty vrtulníkem k ošetření v kvalifikovaných centrech apod.
  Nová rizika si často okrajově uvědomí - např. vidí-li v televizi reportáže o "nemoci šílených krav", náhlých záplavách, havárii v Kaprunu nebo při zhlédnutí zasněžených přístupových vozovek. Uvědomí si je ale určitě v případech, kdy náhlá příhoda závažného rázu postihne osobně je nebo jejich nejbližší. Pak často postupně přehodnotí hierarchii svých životních hodnot.
Současná situace ve světě a novinky v první pomoci
  Když si na podkladě Safarova příspěvku v suplementu časopisu Resuscitation uvědomíme výše uvedená slabá místa, zjistíme, že jsme přibližně ve stejné situaci jako jiné vyspělé země, jejichž odborníci přílohu pomáhali připravit.
Co je třeba učinit? Redakční rada suplementa se shodla na základních bodech:
Zjednodušit maximálně první pomoc, a tak i rozhodování, jak ji použít.
Položit důraz na nejnutnější body v postupu a umožnit si je mnemotechnicky zapamatovat pomocí sloganu o dvou až třech slovech - např. Call first (První volání) linky 155.
  Zdůraznit, že v závažných případech je třeba zavolat profesionální zdravotnickou službu co nejdříve, a to nejlépe mobilním telefonem.
Pracovníci operačního střediska podají informace, jak první pomoc poskytovat do doby, než se zdravotníci dostaví (významné je to zejména u otrav, při agresivním jednání, při bolesti na hrudi, po pádu z výše apod.).
Poukázat na to, že nová doba přinesla, přináší a nepochybně bude dále přinášet nová rizika - nové sporty (rafting, paragliding, skateboard); turismus do zcela nezvyklých krajin, chemický terorismus, havárie s únikem chemických látek, úrazy v osobních vozech, a to i navzdory zdokonalujícím se bezpečnostním opatřením. Přináší také nové drogy - například velikonoční nádivku upečenou s konopím, nastrouhaný durman, sušené plátky lysohlávky či látky používané v dietách ke zdokonalení vlastního těla - pro "bodybuilding".
  Každý by se však měl při poskytování první pomoci - pokud se nejedná o členy rodiny nebo někoho z nejbližšího okruhu přátel - více než kdy jindy soustředit na vlastní bezpečnost, a to nejen na rizika spojená s infekcemi přenášenými krví a vzduchem, ale i na náhlé nečekané psychické stavy spojené se zuřením, na nezvyklé reakce jedinců odlišných kulturních zvyklostí a podobně.
  Safar dokonce obnovil myšlenku, že na každém pracovišti - ať jde o halu s počítači, nebo chemickou laboratoř či kancelář rozsáhlého podniku - je výhodné mít ve směně vždy nejméně jednoho až dva pracovníky, kteří jsou "poučenými laiky". Vědí a umí z první pomoci podstatně více než ostatní a jsou schopni při náhlé příhodě v prvních minutách nejen na místě poskytnout první pomoc, ale také podat racionální informaci těm, kteří následně po přivolání dále pokračují v profesionálním zásahu.
  Redakční rada, která se věnovala novým světovým metodickým doporučením, vyšla ze statistik jednotlivých zemí a zmapovala, které náhlé příhody se vyskytují nejčastěji a kde bylo možné i poměrně jednoduše pomoci. K této problematice se vrátíme v dalším pokračování.
Vybráno ze sdělení prim. MUDr. Jarmily Drábkové o první pomoci pro MedNet

zpět